Dne 30. března 2021 proběhl v rámci předmětu ISKM71: Co říkají obrazy? Čtení a tvorba vizuálních informací, workshop vizualizace dat, který vedl Mgr. Tomáš Marek.

Po krátkém uvedení do tématu jsme byli rozděleni do dvojic. V rámci těchto dvojic jsme měli za úkol zhodnotit kritickým pohledem přiřazenou vizualizaci. V mém případě se jednalo o vizualizaci podílu nemocničních lůžek obsazených pacienty COVID-19. Po důsledném zkoumání a dialogu s kolegyní (Bc. Dominika Miholová) jsme vytvořily „graf“, podle hodnotící škály (užitečnost, úplnost, vnímatelnost, pravdivost, intuitivnost, estetičnost a poutavost).

Celkově byl workshop velice vydařený, dozvěděla jsem se spoustu věcí, které do budoucna určitě využiji.

Na konci workshopu jsme byli obeznámeni s úkolem. Jedná se o tvorbu vlastní vizualizace ve formě statistických grafů.

Jako nástroj jsem použila Microsoft Excel. Obdržená data a metadata se týkají výzkumu bakalářských studentů KISKu. Podotknu, že se jedná o vymyšlená data, připravená záměrně pro tento úkol. Pro ty, co by si nevěděli rady, jak vytvořit graf v Excelu, jsou k dispozici tři stručná videa (základní analýza kontingenční tabulkou, základní nastavení a možnosti grafu, podrobnější nastavení a možnosti grafu), která jasně popisují vše, co bychom potřebovali vědět k tvorbě základního statistického grafu. Mně osobně velmi pomohly, neboť jsem v minulosti příliš v programu Excel nepracovala.

Čím jsem se rozhodla z prozkoumaných dat zabývat?

Prvotní a i konečnou myšlenkou bylo vyhledat souvislost mezi ročníkem studia a motivací ke studiu v rámci bodů získaných za aktivitu. Má ročník studia vliv na motivaci? Na míru zapojení v hodinách a aktivitu? Je možné, že s každým dalším semestrem za sebou, se studenti soustředí pouze na povinné základní věci a mizí zde snaha o větší míru aktivního zapojení ve studiu?

Abychom vše uvedli na pravou míru, napadlo mě nejdříve zjistit, z kolika studentů na KISKu se skládá každý ročník.

Z dostupných dat jsem vytvořila graf, ve kterém můžeme vidět široké zastoupení, ze strany 1. ročníku v počtu 203 studentů.

Abychom zjistili onu „motivaci“ nahlédneme v datech do sloupce body za aktivitu. Jelikož v každém ročníku studuje jiný počet studentů, byla by blbost srovnávat v jednom grafu např. počet studentů, kteří dosáhli více jak 70ti bodů napříč třemi ročníky. Víceméně pokaždé by „vítězil“ první ročník. Možná to není nemožné, avšak můj boj s tabulkami právě v této fázi skončil, kdy mi po vytvoření několika grafů nedával ani jeden smysl. Ano, právě onen zmíněný příklad se mi stal hned na začátku.

Jak jsem tedy přišla k níže vytvořeným grafům?

Aby grafy byly co nejvíce přehledné a nemusel čtenář zkoumat každý zastoupený bod za aktivitu, seskupila jsem tyto body do škál po 25 bodech. Nejnižší obdržený počet bodů byl 0, nejvyšší 99. Na levé, vertikální ose i nad sloupci se nachází počet studentů, kteří se na bodové škále, uvedené vždy pod sloupcem na horizontální ose, nacházeli.

Co z grafu můžeme vyčíst a predikovat? Můžeme zde vidět, že zhruba polovina studentů dosahuje více jak 76 bodů za aktivitu, což je pro začátek studia pěkné číslo. Stejný postup a princip je použitý i v dalších dvou grafech.

Zde nastává zlom. Můžeme si všimnout, že počet studentů na škále 76–99 b. výrazně poklesl oproti škále 0–25 b., kterou tvoří zhruba 2/3 studentů 2. ročníku. Pracují ledabyle, řekla bych, že se nesnaží tolik, co ostatní na začátku studia. Možná chybí motivace, možná je to také nadměrným množstvím učiva. Zasahuje zde plno dalších neznámých, které ovšem v těchto grafech řešit nebudeme. Posuneme se dále k poslední vizualizaci.

Jediné, co mě napadá říci, je, že zjevně studenti KISKu přišli na to, že bodíky za aktivitu se hodí, a tak škála 76–99 b. přebírá počty z nižších škál.

Závěr

Podle dostupných dat (záměrně vytvořených, které nezobrazují reálná data), má ročník studia u bakalářských studentů na KISKu zjevně vliv na motivaci, v rámci aktivního zapojení v hodinách apod. Míra prokrastinace v průběhu studia roste a zase klesá, každý je v tomto ohledu individuální. Tmavě modrá barva u sloupců je použita kvůli zvýraznění škál, které zde hrají vyšší roli a na základě kterých jsem vyvodila výsledky a přesvědčení. Musím říci, že i přes opakované neúspěchy při tvorbě grafů na začátku, mě to bavilo 🙂