Reflexe se týká všech absolvovaných předmětů v navazujícím magisterském studiu. Seřazeno chronologicky 2025→2023.

Celé studium mi přineslo řadu nových informací. Z tohoto důvodu si již od bakalářského studia vedu strukturovaná skripta k většině předmětů, která mi umožňují kdykoli se vracet k látce a efektivně vyhledávat potřebné informace. Domnívám se, že není nutné pamatovat si všechny detaily, zejména vzhledem k informačnímu přetížení a množství podnětů, se kterými se denně setkáváme. Důležité pro mě je spíše vědět, jak informace vyhledat, ověřit a použít, než si pamatovat každý detail.

IV. Semestr / Jaro 2025:

ISKM14 Seminář k diplomové práci IV: Finalizace textu

Viz ISKM15 Diplomová práce.

ISKM15 Diplomová práce

Tento předmět sloužil primárně k odevzdání vyhotovené diplomové práce k posouzení. Obdržela jsem dva posudky, jeden od vedoucího práce a druhý od oponentky. Tyto posudky budou podkladem k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. S diplomovou prací jsou silně spjaty další 4 na sebe navazující předměty, z nichž každý probíhal v samostatném semestru a zaměřoval se na odlišnou část fází práce: Seminář k diplomové práci I: Východiska a metodologie, Seminář k diplomové práci II: Struktura projektu, Seminář k diplomové práci III: Tvorba textu a Seminář k diplomové práci IV: Finalizace textu. Tyto semináře tvořily ucelenou posloupnost, která zahrnovala úvodní organizační setkání, výběr tématu a vedoucího práce, sepsání projektu práce a následně také konzultace. Diplomová práce představuje završení mého dosavadního vysokoškolského studia. Jako obecné téma jsem si zvolila městský prostor. Tato oblast pro mě byla zcela nová s minimálními osobními zkušenostmi. Práce pro mě byla obohacující jak z hlediska nahlédnutí do problematiky městského prostoru, tak i částečného uplatnění dovedností a znalostí, které jsem získávala během celého studia a pracovních příležitostí.

Práci jsem pojala jako osobní rozsáhlý projekt, který bylo nutné dodat v určité kvalitě a časovém rámci. Pokud bychom na něj nahlíželi optikou projektového trojimperativu, pak by „náklady“ v mém případě představovaly investovaný čas a fyzickou a mentální energii. Projektový management jsem vedla v českém nástroji Freelo, díky kterému jsem měla jasně strukturované veškeré potřebné kroky, především v rámci předpřípravy a realizace výzkumné části. Celý proces výzkumu a teorie považuji za velmi intenzivní. Především výzkumná část mi zabrala více času, než jsem předpokládala. Po veškerých zkušenostech s prací vnímám, že jsou přenositelné i do budoucna, zejména v oblasti projektového řízení, vedení hloubkových rozhovorů, analytické práce a zhodnocování zdrojů (jak z rozhovorů, tak i v rámci teoretické části).

Největší radostí však pro mě byla samotná možnost vést rozhovory s 13 inspirativními respondety, kteří se mnou sdíleli i více informací ze svého života mimo výzkum. Práci jsem po dokončení nasdílela všem respondentům. Obzvlášť si cením okamžiku, kdy mě jeden z nich kontaktoval a sdílel své nadšení z rozečtené práce. Tento moment byl pro mě potvrzením, že to nebylo zbytečné a že má výzkum význam nejen v akademické sféře, ale také pro samotné účastníky, kteří se na něm ochotně podíleli.

ISKM16 Státní závěrečná zkouška

📌 02. 09. 2025

III. Semestr / Podzim 2024:

ISKM05 Informační politika a management

Probírala se témata jako: úvod do informačního managementu, data management, governance, strategické dokumenty, praktická aplikace IM, řízení dat ve vědě, eGovernment, open data, ochrana osobních údajů a soukromí či GIS v eGovernmentu. Výuka probíhala i formou hostovaných přednášek, kde se ob týden vystřídali odborníci z různých technologických a podnikových prostředí, například z firem Aricoma a Garrett Motion. Závěrečným výstupem předmětu byl otevřený test s reálně nastíněnými scénáři, v rámci kterého jsme měli navrhnout řešení a opatření pro zadané situace, abychom ukázali jak nad tématy přemýšlíme.

Předmět pro mě představoval velmi náročnou oblast s množstvím nových informací a kontextů. I když jsem z části tématu stále trochu zmatená, oceňuji možnost nahlédnout do komplexního prostředí správy dat.

ISKM11 Společnost, technologie a kulturní areál

V předmětu jsem se seznámila s problematikou vztahu společnosti, technologických změn a kulturních kontextů. Významným výstupem byl skupinový projekt Digibooster, který jsme vymysleli na základě výzkumných priorit TA ČR, konkrétně z oblasti Potřeba změny ve vzdělávání a výzkumného tématu Transformace výuky pro digitální éru. Cílem projektu Digibooster bylo vytvořit pro studenty moderní interaktivní nástroj, jenž reflektuje kompetence pro 21. století a pomáhá jim zvládat akademické i profesní výzvy prostřednictvím personalizovaných tipů (AI nástroje) v různých oblastech. Součástí výuky byla také četba knihy Slepé skvrny (Daniel Prokop).

Předmět pro mě představoval cennou zkušenost v tom, že byl zaměřený hodně jak na teorii, četbu, tak i skupinovou práci na projektu. Z četby jsem si odnesla především porozumění tomu, že slepé skvrny představují systémové výzvy, které nejsou dostatečně tematizovány – ať už jde o postavení matek samoživitelek, ekonomické nevýhody návratu z rodičovské dovolené, nebo širší otázky dostupnosti bydlení a sociálních služeb. Celkově pro mě byla práce na projektu i četba knihy velmi inspirativní a prakticky využitelná.

ISKM12 Organizace znalostí

V rámci předmětu jsem získala vhled do problematiky organizace znalostí. Seznámila jsem se se základními pojmy (data, informace, znalosti, metadata, paradata, fakta, …), epistemologickými a sémiotickými otázkami, teoriemi klasifikace a taxonomie, odbornou terminologií a její rolí, ontologiemi, metadaty a metadatovými formáty. Dále jsem se věnovala systémům organizace znalostí a jejich principům, procesům organizace znalostí a jejich reprezentaci a vizualizaci. V průběhu semestru jsem zpracovala 5 praktických úkolů a výstupem k připuštění k závěrečné zkoušce byla esej na vlastní zvolené téma, v mém případě Podnikové informační systémy jako nástroj organizace znalostí: Role ERP a KMS.

Předmět pro mě představoval informačně velmi obsáhlou a zároveň náročnější disciplínu i přesto jej považuji za příhodný. Za velmi přínosné považuji především zpracování závěrečné eseje. Téma podnikového prostředí a informačních systémů pro mě nebylo v kontextu organizace znalostí původně příliš ukotvené.

ISKM13 Seminář k diplomové práci III: Tvorba textu

Viz ISKM15 Diplomová práce.

ISKM18 Praxe a stáže

Povinnou praxi jsem absolvovala ve firmě zaměřené na prodej reklamních předmětů, kde jsem, pod vedením skvělého mentora Jana Koudely, uplatnila designové metody v rámci rozvoje firmy na konkrétních byznysových cílech s přímím podílem na jejich realizaci. Podílela jsem se například na zavedení a nastavení projektového nástroje Asana pro efektivní týmovou spolupráci, redesignu webů včetně konzultací vizuálů a grafických prací, tvorbě instruktážních videí pro zákaznickou podporu, organizaci a strukturalizaci interních informací (pro zvýšení efektivity práce ve výrobě a kanceláři). V neposlední řadě jsem pracovala na strategických projektech, jako byla přeměna výrobních prostor, úprava produktového portfolia či hledání nových obchodních příležitostí. Práce byla velmi různorodá a žádný z dnů nebyl nuda.

!!! Během praxe jsem získala cennou zkušenost s dynamikou menší firmy/start-up, kde se často a rychle mění priority a kde není vždy snadné udržet dlouhodobý směr. To mi ukázalo, jak zásadní je v pracovním prostředí jasně definovaná vize, týmová spolupráce, férovost a rozhodnost ze strany vedení/majitele firmy, který svým přístupem vytváří firemní kulturu, díky které mohou jednotlivci i týmy růst. Těchto prvků (kromě skvělého kolektivu) jsem se však v dané firmě nedočkala, a právě díky tomu jsem si uvědomila, jak důležité je to pro mě do budoucna.

ISKB76 Dílna improvizace

Předmět zejména praktického charakteru založen na různorodých improvizačních technikách, např. chvíle ticha, bytí v prostoru, střih tématu, práce s publikem, slovní fotbal, práce s rekvizitami, mimika, oční kontakt. Nešlo o vystupování před ostatními, ale spíše o společnou tvorbu v rámci menší skupiny. Improvizace s pravidly je mnohem snazší než bez pravidel a mantinelů. V průběhu kurzu došlo často k „aha“ momentům a vlastnímu uvědomění. Výstupem bylo sepsání reflexe improvizačního divadelního představení dle vlastního výběru. Navštívila jsem 21. 11. 2024 v Lumos Café představení skupiny The Randoms, ve které působí i lektorka kurzu.

Dílna improvizace mi umožnila vystoupit ze své komfortní zóny a zažít tvořivost v čistě kolektivním a spontánním pojetí. Cvičení rozvíjela koordinaci, schopnost reagovat na ostatní, přijímat jejich nápady a navazovat na ně. Navštívené divadelní představení pak poskytlo inspiraci, jak lze principy improvizace uplatnit v profesionálním uměleckém kontextu. Určitě vnímám aspekty improvizace za důležité, jak po osobní tak i pracovní stránce.

ISKM94 Blok talentů: digitální dovednosti a vize

Blok talentů byl obdobně koncipován jako Blok expertů, s důrazem na osobní vizi a digitální dovednosti. Praktickým výstupem byla vlastní vzdělávací intervence (Úvod do projektového managementu trochu jinak), díky které jsem si uvědomila, že mi příliš nejde učit a předávat teoretické informace druhým a lépe se uplatňuji v praktických aktivitách. Součástí předmětu bylo rovněž sledování a reflexe 11 hostovaných přednášek. Nejvíce mě zaujala praktická přednáška týkající se nástroje Figma, vedená Magdalenou Janou Filipi. Dále pak téma Kyberpříběhy s digitálními tipy v oblasti kyberbezpečnosti, AI a produktivity. Poslední, za mě velmi obohacující přednáškou, bylo téma Tipy a rady ve volnonožectví, které předával Jan Valtr.

Součástí studia byla i četba knihy Designérem vlastního života (Bill Burnett & Dave Evans), která ve mně zanechala mnoho podnětů a inspirace. Rovněž ji blíže zmiňuji i v sekci ohlédnutí za studiem na úvodní stránce KISK. Osobní poznámky z knihy jsem začlenila k dalším postupně rozšiřujícím se výpiskům ze seberozvojových publikací, k nimž se opakovaně vracím. Předmět mi umožnil získat inspiraci pro vlastní profesní a osobní rozvoj. Získané poznatky a dovednosti plánuji využít v praktických projektech či při organizaci vlastních pracovních procesů. Reflexe každé přednášky mi pomohla zlepšit schopnost kritického zpracování informací a uvědomit si, v jakých oblastech mohu své kompetence dále rozvíjet.

II. Semestr / Jaro 2024:

ISKM06 Učící se společnost

Předmět se zaměřoval na propojení vzdělávání a technologií a umožnil mi získat přehled o historických, filosofických i praktických aspektech vzdělávacích systémů. Mezi probíraná témata patřily například: historie univerzit, alternativní modely terciálního vzdělávání, technologie ve vzdělávání, portfolia a diferenciace vzdělávání, internacionalizace a globalizace vzdělávání, kurikulární systémy a nové RVP, trendy v mikrolearningu a mikrokreditech, inkluze a filosofické otázky ke vzdělávání. Praktickými výstupy byly vlastní esej na téma Biofilie v kontextu vzdělávání, prezentovaná na studentské konferenci, pět průběžných příspěvků do hodin a jedna infografika Trendy ve vzdělávání 21. století.

Předmět pro mě byl inspirativní především svou možností individuální prezentace eseje na konferenci s ostatními spolužáky. Psaní a prezentace vlastní eseje mi přinesly jeden z impulzů pro výběr tématu mé diplomové práce. Přednášky mi poskytly nesmírně zajímavé vhledy a byly koncipovány tak poutavě, že se poslouchaly doslova jedna báseň. Příspěvky spolužáků do konference rovněž.

ISKM07 Literatura, kultura a humanitní vědy

Předmětem nás provázeli literární okruhy „Literatura, kultura a …“ dětský aspekt, filozofie, sociologie, česká tradice, náboženství. Výstupem byla skupinová práce na digitální kolekci knižního vydání Fimfára. V rámci stejné skupiny jsme dále zpracovávali recenzi na digitální kolekci jiné skupiny. Před zkouškou následovala samostatně zvolená vypracovaná esej na téma Výzvy literární interpretace: Typologie literární kritiky a literární vědy dle Františka Kautmana spadající do okruhu Literatura, kultura a filozofie. V rámci okruhu literatura, kultura a dětský aspekt jsem analyzovala dílo Broučci od Jana Karafiáta.

Literárně zaměřené předměty pro mě dlouhodobě představují velkou výzvu. Často jsem měla pocit, že je spíše „nějak zvládám“ než že bych si osvojovala hluboké znalosti. I tentokrát vnímám, že v hlavě zůstalo méně, než bych si přála. Nemyslím si, že by to bylo způsobeno samotnou výukou, spíše mi v této oblasti chybí pevnější základy a také hlubší osobní zájem. Zpracování digitální kolekce bylo pro mě novým formátem oproti tradičním esejím a seminárním pracím. Esej o Kautmanově typologii mi zase ukázala, jak široké a náročné může být pole literární kritiky.

ISKM08 Seminář k diplomové práci II: Struktura projektu

Viz ISKM15 Diplomová práce.

ISKM09 Angličtina pro informační studia a knihovnictví

Předmět probíhal formou jednodenní intenzivní výuky se zahraničním lektorem z oboru. Celý den jsme pracovali ve skupinách na různých typech úkolů, přičemž výstupem byla sepsaná reflexe z celého dne a projektu.

Práce ve skupině mě bavila a oceňuji, že byla zaměřena prakticky. Současně ale musím přiznat, že celodenní formát pro mě byl místy zdlouhavý a z kurzu si neodnáším příliš podnětů.

ISKM10 Informační chování

Mezi výstupy z předmětu patřil skupinový projekt návrhu výzkumu Praktiky vyučujících na KISKu při vytváření poznámek z odborných zdrojů, individuální zpracování abstraktu vybraného výzkumného článku a eseje věnovanému konceptu self-efficacy. Součástí kurzu bylo také poskytnutí zpětné vazby ostatním spolužákům na další tři koncepty.

Předmět byl náročný z hlediska množství úkolů, individuálních a skupinových prací i testu, ale zároveň velmi hodnotný. Poskytl mi hlubší porozumění informačnímu chování a propojení s informační vědou. Z osobního pohledu bych tento předmět ocenila již v bakalářském studiu nebo v již v prvním semestru magisterského programu.

ISKM47 Projektový management

V rámci intenzivního kurzu Projektového managementu jsem každý týden vypracovávala úkoly, ke kterým jsme dostávala podrobnou zpětnou vazbu. Kurz poskytl strukturovaný přehled klíčových principů a nástrojů projektového řízení, doplněný o praktické tipy. Při zpracování úkolů jsem mohla čerpat z vlastních zkušeností na pozici projektové manažerky. Součástí kurzu byla rovněž velmi přehledná skripta.

Předmět mě velmi bavil a pomohl mi teoreticky ukotvit zkušenosti, které jsem získala v pracovním prostředí. Získané znalosti jsem navíc využila i v navazující práci development consultanta. Úkoly byly intenzivní a náročné, o to více si však cením toho, jak mě posunuly v systematičtějším uvažování o projektovém řízení.

ISKM48 Service design workshop

Service Design Workshop byl zaměřen na týmovou práci s využitím metodiky dvojitého diamantu. Naše skupina se soustředila na redesign webů kateder a ústavů FF MUNI. Nejvíce prostoru jsme věnovali úvodní fázi procesu, zatímco samotný návrh řešení dále rozpracovala kolegyně v rámci své diplomové práce.

Práce byla časově náročná, ale zároveň velmi přínosná. Odnáším si z ní podněty pro efektivnější týmovou spolupráci, rozvoj komunikace směrem k uživatelům (správcům webů) a inspiraci pro celkové uchopení práce na podobných projektech.

ISKM53 Leadership

Leadership byl netradičně koncipovaný kurz, který kombinoval teorii s praktickými modelovými situacemi. Velmi oceňuji neformální atmosféru a netypická průběžná zadání, díky nimž se na leadership dalo nahlížet i jinak než jen z pracovního prostředí. Z hodin si odnáším rozšíření perspektivy o pojetí autority (formální i neformální), osobnostní typy a archetypy, raketový model či inspirativní ukázky z filmů.

Kurz mi ukázal, že leadership nelze osvojit pouze teoreticky, ale je třeba jej především reflektovat a aplikovat v praxi. Leadership vyžaduje nejen znalost modelů a teorií, ale i schopnost citlivě reagovat na různé situace a lidi. Do budoucna z toho čerpám pro svůj profesní i osobní rozvoj, zejména v tom, jak chci sama přistupovat k vedení týmu.

ISKM69 Design v souvislostech

Design v souvislostech nabídl pestrou škálu přístupů. Vedle definic samotného designu jsme se zaměřili také na jeho vize a širší kontext. Ve skupině jsme v průběhu semestru vedly dva workshopy. prvním byla práce s novými metaforami a druhým backcasting. Nejvíce mě bavila hodina, kde jsme analyzovali město z perspektivy řidiče, chodce a cyklisty. Každá skupina si vzala na starost jednu perspektivu, poté se všechny prezentovali, spojili a vymýšleli jsme řešená vhodná pro všechny.

Kurz pro mě byl přínosný především v tom, že mě vedl k rozvoji tzv. designérského myšlení. Naučila jsem se více hledat souvislosti, zvažovat různé úhly pohledu a uvědomila si, že design není jen o výsledném produktu/řešení, ale také o procesu a dopadu na uživatele i prostředí.

I. Semestr / Podzim 2023:

ISKM01 Informační vědy

V rámci předmětu Informační vědy jsem se systematicky seznamovala s několika teoretickými oblastmi jako jsou sociotechnické systémy, informatika, scientometrie, věda o datech, studium infrastruktur, digitální humanitní vědy, politika technologií, technostres a další. Předmět byl jeden z mála čistě teoreticky zaměřený. Bylo to zajímavé a zároveň velmi obohacující. Z mého pohledu se zde reflektoval i fakt, jak se stále více stává lidstvo závislé na technologiích ve všemožných oblastech a směrech, od získávání dat, až po jejich ukládání, či vyhledávání informací. Proto je důležité se v tak velkém množství informací vyznat a vědět, jak s nimi pracovat.

Z hlediska rozvoje dovedností jsem získala kompletnější „big picture“ o oboru informačních věd, což považuji za klíčové pro mé další akademické posunutí a především přehled, strukturu a propojení myšlenek z předchozího bakalářského studia stejného oboru. Získané znalosti se poté promítají i do praxe a přemýšlení o věcech i z jiného úhlu pohledu. Celkový obsah hodin považuji za adekvátní a dostatečně pestrý.

ISKM02 Design informačních služeb, rozhraní a interakcí

Předmět Design informačních služeb, rozhraní a interakcí představoval širokou škálu designových přístupů. Mezi probíranými tématy byly například dvojitý diamant, design mezi produktem a procesem, HCD, service design, wicked problems, transition design, designové metody, spekulativní design, etika v designu, digitální inkluze, designová vyspělost organizací, agilní vývoj, UX design ve veřejném prostoru, AI v designovém myšlení a další. Díky přednáškám jsem se utvrdila v tom, že bych chtěla v oblasti designu pokračovat i nadále. Zájem o design obecně sahá až do mého dětství. Přemýšlet o věcech jinak a hledat způsoby, jak cokoli vylepšit či navrhovat nová řešení, mě baví a vnímám to jako oblast, ve které chci směřovat i nadále svou kariéru.

Po rozvojové stránce jsem, stejně jako u předchozího předmětu, získala kompletnější přehled o designových metodách a přístupech v designu. Překvapivě zajímavá byla i problematika UX veřejného prostoru o které jsem doteď netušila nebo jsem nad ní v životě nepřemýšlela, a velmi mě nadchla. Věřím, že všechny získané znalosti využiji v praxi. Celkový obsah hodin považuji za velmi obohacující, představující především praktické příklady. Náročnost předmětu spočívala především v pravidelných úkolech reflektujících aktuální témata a aplikace znalostí z přednášky. Díky řádnému a systematickému zaznamenávání poznámek již během přednášek si troufám říci, že jsem efektivně zvládala time management a plněný úkolů, nejen v rámci tohoto předmětu.

ISKM03 Literatura, knihovní procesy a trh

Knihovnictví, literatura, knižní trh a jak podávat žádost o grant na knižní edici. O tom byl právě předmět Literatura, knihovní procesy a trh. Všechna témata se propojovala, což na mě ze začátku působilo značně chaoticky a nezvykle pro akademické prostředí. Byla jsem nejistá ohledně vhodného způsobu vedení poznámek a očekávaných výstupů v předmětu. Postupem času jsem si však uvědomila, že přístup k výuce byl koncipován spíše jako poslechově výkladový, což nakonec nabídlo zajímavou dynamiku předmětu i vzhledem k vyučujícím přednášejícím každý z bloků. Nejvíce praktickou částí se jevil poslední blok pohybující se v oblasti žádostí o granty na projekt knižní edice.

Předmět byl pro mě velkou kreativní výzvou. Jak z pohledu obsahu výstupů, tak i jejich časovou náročností. Objem tak velkého množství praktického zkoušení a výstupů byl značně nezvyklý na akademické prostředí, přesto však osvěžující. Odnáším si tak zkušenost s vyplňováním grantové výzvy nebo absolvování tří kreativních výzev z nabídky, ze které určitě plánuji čerpat ve svém volném čase i nadále, po ukončení předmětu.

ISKM04 Seminář k diplomové práci I: Východiska a metodologie

Seminář k diplomové práci I. probíhal formou představení oblastí a témat, která mohou být předmětem studentských diplomových prací. Nahlédnutí do témat a poslechnutí přednášek několika vyučujících bylo obohacující a rozmanité. Výstupem semináře je reflexe absolvovaných povinných předmětů a zhruba 2/3 povinně volitelných předmětů v prvním semestru magisterského studia – reflexi právě čtete. Druhým výstupem je tvorba rešerše na téma, které se může, ale nemusí stát tématem mé budoucí diplomové práce. V této souvislosti vnímám vytvoření rešerše v aktuální fázi studia jako méně relevantní. Rešerši bych ocenila až ve II. semestru magisterského studia, kdy bude mít již většina studentů lepší představu o zaměření své závěrečné práce. Ze semináře si odnáším velké množství poznámek k jednotlivým tématům.
Viz ISKM15 Diplomová práce.

CORE100 AI revoluce

Předmět AI Revoluce se skládal z několika bloků. Prvním z nich byl úvod do umělé inteligence, poté následovalo praktické využití umělé inteligence, třetí částí bylo téma umělá inteligence a budoucnost a ke konci závěrečná přednáška. Ukončení předmětu spočívalo v absolvování celodenního workshopu. AI se šíří všude kolem nás vysokou rychlostí a již nyní pociťuji, že se mi nedaří držet krok s touto technologií, u které mám spíše pesimistický pohled a obavy, že se vyjme z lidských rukou. Celkově však vnímám kurz jako velkou přidanou hodnotu.

Díky kurzu jsem získala bohatý obsah informací o tom co to je AI, o principu fungování AI, různých nástrojích a jaké je jejich praktické využití. Nechybělo ani povídání o etických aspektech. Setkání s odborníky z praxe a akademického prostředí mi bylo velmi přínosné. Časová náročnost předmětu, pokud opomenu samotné přednášky, byla větší než jsem čekala. Každý týden bylo potřeba vyplňovat reflektivní dotazník, který zabral spoustu času a vyžadoval aktivní úsilí při zkoušení nových nástrojů a hledání dalších informací v tomto tématu. Velkou míru zkušeností jsem následně implementovala do praxe, zejména do pracovních činností, při kterých využívám často nástroj ChatGPT a další. Z hlediska osobního i profesního rozvoje, vnímám kurz jako velmi přínosný, vzhledem k dynamickému vývoji AI a jeho postupně zvyšujícího se vlivu na naše životy.

ENTRE01 Od UČO k IČO: úvod do podnikání

Předmět Od UČO k IČO: Úvod do podnikání se zaměřoval na různá témata spojená s podnikáním, včetně freelancingu, osobní produktivity, profesionálního IT, cenotvorby, vyjednávání, týmové spolupráce, finančního sebeřízení, osobního marketingu, online prostředí a profesního růstu. Osobně jsem byla nadšená, že jsem se mohla účastnit, zejména s ohledem na mé budoucí podnikatelské plány. Každé téma jsem aktivně sledovala a pečlivě si zaznamenávala poznámky, které hodlám v mém budoucím podnikání určitě využít. Poslechnout si zkušenosti lidí z praxe vnímám jako jednu z největších přidaných hodnot.

Díky dvěma povinným úkolům v průběhu kurzu jsem poznala i více samu sebe. První úkol byl zaměřený na sebepoznání. Zahrnoval vyplnění testů VIA, HIGH5 a MBTI, následovala analýza silných stránek, poté vytvoření myšlenkové mapy a sepsání současného stavu a prostoru pro zlepšení u jednotlivých vlastností. Z hlediska náročnosti hodnotím předmět jako méně časově náročný. Dařilo se mi vyplňovat dotazníky se zpětnou vazbu bezprostředně po každé přednášce. Povinné úkoly, i přesto, že byly časově náročné, mě bavily a vnímala jsem je jako velký přínos pro svůj osobní rozvoj. Získané znalosti plánuji implementovat do praxe, což je pro mě klíčové v kontextu mé budoucí podnikatelské kariéry.

ISKM55 Nástroje a metody datové analytiky

Obsahem předmětu Nástroje a metody datové analytiky bylo seznámení s datovými formáty, API a textovými daty. Nechybělo ani čištění textových dat, základy práce v Excel, Google Sheets a Power BI –⁠ číselná data a měření, vytváření metrik nebo také best practices u vizualizace dat. Díky přednáškám a povinným úkolům jsem si uvědomila, že datový management nebude, alespoň prozatím, mou silnou stránkou. Zpracování dat na mě působí náročně, ačkoli jejich nahlížení na ně samotné je zajímavé. Přestože samotné úkoly nebyly problematické, trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlala s nimi začít.

Zároveň si však uvědomuji, že datová analytika bude víc a víc důležitá. I přes své obavy vnímám tento úvod jako užitečný, ačkoli šlo spíše o menší nahlédnutí „pod pokličku“. Byla to výzva, přesto si uvědomuji, že obtížnosti byly ovlivněny především mou vlastní nejistotou. Jako zájemkyně o UX design, se s daty tak či tak budu muset v budoucnu aktivně vypořádat.

ISKM88 Leadership, aneb, vedení lidí (nejen) v knihovně

Leadership, aneb, vedení lidí (nejen) v knihovně. To byl strukturovaný dvoudenní kurz s aktivní participací. Tento kurz mi poskytl mnoho nových informací a otevřel mi nový pohled na management a manažerské pozice. Během kurzu jsem si ujasnila myšlenky a odstranila nejasnosti ohledně managementu, což mi poskytlo jasnější představu o vedení projektů a týmu. Troufám si říci, že jsem většinu poznatků implementovala okamžitě do praxe, ačkoli to nebylo tak snadné jak se zdá. Čeká mě v tomto směru ještě mnoho práce, avšak věřím, že jsem na správné cestě. Formát předmětu představoval komplexní přístup, který mi umožnil lépe absorbovat informace. Pan ředitel městské knihovny v Praze, RNDr. Tomáš Řehák, Ph.D. pro mě byl inspirativní osobností v oblasti leadershipu. Zvláště mě oslovily praktické příklady, které nečekaně vyvracely očekávání a vyzývaly k reálnému manažerskému uvažování.

ISKM73 Commons, P2P a digitální identita

Poslední předmět v rámci kterého bych ráda sepsala reflexi je Commons, P2P a digitální identita. Nebyla jsem si ze začátku jistá co si mám pod předmětem představit, nicméně ke konci kurzu jsem byla mile překvapena. Diskutovaná témata zahrnovala commons, socio-techno-ekonomický kontext commons, decentralizaci, Web3, blockchain, digitální identitu, „Cyberphysical commons“ či komplementární měny. Struktura předmětu byla nejednoznačná, často jsme odbíhali od tématu k jiným tématům, což vzhledem k tomu, že předmět byl koncipován spíše diskusně, nebyl tak zásadní problém. Z tohoto důvodu bych na začátku ocenila materiály v podobě prezentace nebo soupisu termínů s jejich významem, aby studenti mohli lépe uchopit problematiku již na začátku. I přes počáteční neznalost mě tato oblast zaujala. Z hlediska časové náročnosti to nebylo příliš obtížné, s výjimkou délky každé vyučovací hodiny, která trvala přibližně 3 hodiny s opakováním 1x za 14 dní. Z mého pohledu by byly efektivnější pravidelné přednášky každý týden trvající například 1-2 hodiny.

ISKM29 Blok expertů

Předmět spočíval v pravidelných týdenních hostovaných přednáškách, které pokrývaly různá témata spjatá s oborem. V průběhu semestru se uskutečnilo celkem 12 přednášek, z nichž mě nejvíce zaujaly: Jak mít dopad na svět (Jakub Sachter), Digitální technologie a děti (doc. PaedDr. Martina Maněnová, Ph.D.), Telemedicína v praxi (Mgr. Veronika Bulková, Ph.D.) a Digitálne technológie v múzeách a galeriách: tempo a rychlost zmien (Michal Čudrnák). Výstupem předmětu byla tvorba dvou digitálních artefaktů, každý k vybrané přednášce. V mém případě se jednalo o myšlenkovou mapu k přednášce Jak mít dopad na svět a kvíz k přednášce Digitální technologie a děti. Při tvorbě myšlenkové mapy jsem si osvojila metody vizuální organizace informací a tvorba kvízu rozvíjel dovednosti v oblasti interaktivní didaktiky a zpracování vzdělávacích materiálů.