Závěrečný projekt představuje zpracování dat týkajících se nehod s účastí chodců od samého začátku až po jejich vizualizaci.

1. Získání dat – nalezení volně dostupného datasetu (nikoli sběr dat). Primární data jsou získány z platformy data.brno. Dalším datasetem, který bylo nutné zařadit do vizualizace, abych odpověděla na konkrétní otázku je dataset o počtu obyvatel ČR v jednotlivých městských oblastech Brna.
2. Kladení otázek – po nahlédnutí do datasetu si stanovit hlavní otázku a dalších 5 podotázek, které jsou SMART a představují potenciálně užitečné odpovědi, které lze díky datům získat.
3. Čištění dat – o sloupce, které nebudou v rámci stanovených otázek potřeba.
4. Úprava dat – z hlediska například vytvoření souvislého data skládajícího se z roku, měsíce a dnu, nebo také seskupení dat do větších oblastí. Příkladem je sloučení více časů a vytvoření časových bloků, které dávají smysl z hlediska příchodu a odchodu dětí ze školy (více informací níže u konkrétního grafu).
5. Práce v PowerBI – A. Výběr správného grafu a zobrazených dat B. Úprava celkové vizualizace dat + kontext.
6. Výsledný report – interpretuje vhodným způsobem odpovědi na stanovené otázky.

---

HLAVNÍ OTÁZKA
1. Jaká je souvislost mezi těžkými, lehkými zraněními a úmrtími a vnějšími faktory, jako jsou stav vozovky, povětrnostní podmínky a rozhled?

PODOTÁZKY
2. Který den v týdnu eviduje nejvyšší počet dopravních nehod?
3. Která městská část v Brně má nejvyšší počet dopravních nehod v přepočtu na počet obyvatel?
4. Zvyšuje požití alkoholu průměrnou výši hmotné škody?
5. Jaký je vliv věku a pohlaví na nehody v určitých časech? Například nezletilí chodci během exponovaných hodin (příchod a odchod ze školy)?
6. Jaký byl stav chodců před srážkou s vozidlem a jaké následky to na nich zanechalo?

DATASET / Nehody s účastí chodců

DATASET / ČR počty obyvatel k 01. 01. 2024

KOMPLETNÍ DATASETY + REPORT V POWER BI

VIZUALIZACE

Po kliknutí na určitou část v grafech se nám zobrazí bližší varianty v tabulce níže. Například:

1. Jaká je souvislost mezi těžkými, lehkými zraněními a úmrtími a vnějšími faktory, jako jsou stav vozovky, povětrnostní podmínky a rozhled?
⮕ Analýza dat týkajících se vztahu mezi těžkými a lehkými zraněními a úmrtími při dopravních nehodách společně s vnějšími faktory, jako jsou stav vozovky, povětrnostní podmínky a rozhled, je komplexní. Odpověď na tuto stanovenou otázku je tak vícevrstvá a závisí na interakci různých faktorů.

2. Který den v týdnu eviduje nejvyšší počet dopravních nehod?
⮕ Nejvyšší počet nehod je evidováno v pondělí, následuje pátek. Tedy první a poslední den pracovního týdne.
Pozn.: Abych docílila správné interpretace dat, přidala jsem ke každému dnu číslici tak, jak jdou dny po sobě v týdnu. A to z důvodu, že namísto seřazení chronologického počtu nehod jsem zvolila seřadit osu dle dnů v týdnu, která však řadila názvy dnů špatně.

3. Která městská část v Brně má nejvyšší počet dopravních nehod v přepočtu na počet obyvatel?
⮕ Nejvyššího počtu dopravních nehod s účastí chodců v přepočtu na počet obyvatel dosahuje městská část Brno-jih. Poté následuje Brno-střed. Zatímco nejlépe je na tom městská část Brno-Jehnice.

4. Zvyšuje požití alkoholu průměrnou výši hmotné škody?
⮕ Ano, ale i ne. Jak si lze z grafu všimnout, nejvíce průměrné hmotné škody bylo spácháno při obsahu alkoholu v krvi od 0,5‰ do 1,0 ‰. Naproti tomu, při obsahu 1,5‰ a více, nebo také pod vlivem alkoholu i drog, je průměrná škoda celkově zvlášť o něco nižší, než v případě, kdy byl stav řidiče bez jakýchkoli návykových látek.

5. Jaký je vliv věku a pohlaví na nehody v určitých časech? Například nezletilí chodci během exponovaných hodin (příchod a odchod ze školy)?
⮕ Nejvyšší nehodovost je u lidí ve věku 33-44 let a 71 a více let v časovém rozmezí 8:00 až 11:59. V případě nezletilích v čase příchodu a odchodu ze školy je ve srovnání s ostatními věkovými skupinami nejvíce v čase 12:00 až 13:59, 14:00 až 16:59 a 17:00 až 19:59, přičemž v posledních dvou časových rozmezích je celková nehodovost vyšší. U grafu je také možnost filtrovat výsledky dle dnu v týdnu.
Pozn.: Pohlaví se mi již nepodařilo do grafu včlenit. Proto ho z prvotně stanovené otázky vyškrtávám. Proč je nevyznačená cílová skupina, tedy nezletilí chodci? Při změně barvy sloupce se vždy zabarvili pouze jediný sloupec první, co jde v řadě, nikoli i ostatní totožné věkové skupiny.

6. Jaký byl stav chodců před srážkou s vozidlem a jaké následky to na nich zanechalo?
⮕ nejčastější předchozí stav chodce a následky: dobrý – vyvázl s lehkými zraněními (ale i velká míra těžkých zraněních. Musíme dávat do kontextu i to, že nejvíce lidí je ze statistického hlediska v pořádku, proto by stálo za zmínku na data nahlížet i z pohledu, jak jsou mezi sebou v poměru v rámci stavu osob, například lidí na vozíčku. Těžká zranění můžeme vidět ve skupině pod vlivem alkoholu do 0,99 ‰, kde tvoří zhruba pouze o polovinu méně vůči lehkým zraněním.
Usmrcení je v pořadí stavů chodce sestupně dobrý(22), nezjištěno(19), nepozornost a roztržitost(8), pod vlivem alkoholu, obsah alkoholu v krvi do 0,99 ‰(5), jiný neuvedený stav(2), pod vlivem alkoholu, obsah alkoholu v krvi 1‰ a více(2), pod vlivem léků, narkotik (1).